Armování monolitických stěn do výšky 3 m, cena práce za m2 bez materiálu

 

Výpočty zatížení
Zatížení sněhem: (ASCE 7-05, 10, IBC 2006, 2009, 2012)

Zatížení sněhem:

Pozemní zatížení sněhem, p g , musí být v souladu s ASCE 7 Obrázek 7-1. nebo IBC oddíl 1608)

p g , může být získána z

Zatížení sněhem ploché střechy:

p f = 0,7 C e C t I y p g

C e je expoziční faktor.
C t je tepelná faktorem.
I s je důležitým faktorem.
Faktor expozice, C e :

Faktor expozice, C e je založen na vystavení struktury větru.

Pro plně exponovanou strukturu C e = 0,9 pro expozici B a C, 0,8 pro expozici D.
Pro částečně exponovanou strukturu, C e = 1,0 pro expozici B & C, 0,9 pro expozici D.
Pro chráněnou strukturu C e = 1,2 pro expozici B, 1,1 pro expozici C, 1,0 pro expozici D.
Tepelný faktor: C t:

 C t = 1,0 pro všechny struktury s výjimkou níže uvedené podmínky.
C t = 1,1 pro všechny struktury udržujte těsně nad bodem mrazu.
 C t = 1,2 pro všechny nevytápěné struktury
C t = 1,3 pro celou strukturu inteintionally udržovat pod bodem mrazu.
Důležitým faktorem, I to :

I s = 0,8 pro kategorii rizika I (nízké riziko pro lidský život)
I s = 1 nebo kategorie rizika II (všechny struktury s výjimkou I, III a IV)
I s = 1,1 pro kategorii rizika III (podstatné riziko pro lidský život)
I s = 1,2 pro kategorii rizika IV (základní vybavení)
Minimální zatížení sněhem pro střechy s nízkým sklonem, p m :

p m = i s pg pro p g 20 PSV nebo méně

p m = I s  (20 PSV) pro p g vyšší než 20 PSV nebo méně

Příklad 1: kancelářská budova v centru Peoria, IL s plochou střechou, která je částečně vystavena větru.

Příklad sněhu 1

Šikmé střechy zatížení sněhem, s s

p s = C s p f

C s je závislá na sklonu střechy, drsnosti povrchu a termálním faktoru. C s se získá z ASCE 7, obrázek 7-2.

Může být také získána z níže uvedené rovnice.

Střecha eq 2

Sklon střechy a faktor

Příklad 2: kancelářská budova v centru Peoria, IL s kluzkou kovovou střechou se sklonem 5/12, která je částečně vystavena větru.

Příklad sklonu střechy 2

Drift sněhu z horní střechy na spodní střechu

Zatížení sněhem od horní střechy ke spodní střeše závisí na hustotě sněhu, délce horní a spodní střechy a výšce mezi dvěma střechami.

Zatížení sněhem je ve tvaru trojúhelníku s maximálním zatížením pd na okraji mezi horní a spodní střechou a po délce W se snižuje na nulu.

Kresba sněhem

Driftové zatížení se přičte k normálnímu zatížení sněhem. Maximální driftové zatížení je

eq

Hustota sněhu je

hustota sněhu

ale nemusí překročit 30 psf

Délka sněhu (výška trojúhelníku):

Výška driftu ve směru závětří, h dl je

výška driftu ekv

kde L nahoru je délka horní střechy. Pokud je L nahoru menší než 20 ft, použijte 20 ft.

Výška driftu ve směru větrného slova je

výška unášené větrem

kde L ul je délka spodní střechy. Pokud je L ul menší než 20 ft, použijte 20 ft.

Konstrukční výška driftu h d je vyšší z obou hodnot.

Je-li výška sněžení h d vyšší než pokles mezi horní a spodní střechou, h c . pak h d = hc.

Délka sněžného sněhu, W (délka trojúhelníku):

W = 4 h d      Je-li výška driftu sněhu h d nižší, h c ,

W = 4 h d 2 / h, c      -li sníh drift výška h d je menší, h c .

Poznámka: Pokud W> L ul , pak W = L ul a výška úletu sněhu na konci L ul se určí podle délky L ul .

Příklad 3:

Zatížení sněhem: 20 psf

Délka horní střechy: 30 ft

Délka spodní střechy: 20 ft

Výška mezi horní a dolní střechou: 4 ft

Příklad sněhu 3R